Jsem absolventem studia jednooborové psychologie na FF UK a kurzu Psycholog ve zdravotnictví. Od roku 2017 jsem školen v KBT terapii v rámci psychoterapeutického výcviku v Institutu KBT Odyssea a jsem členem ČSKBT (Česká společnost kognitivně behaviorální terapie). Ačkoliv mé teoretické základy vycházejí z tohoto přístupu, jsem otevřen všem formám terapie a také se v nich dále vzdělávám. Dále jsem absolvoval akreditovaný kurz od MPSV ČR Kompletní krizové intervence v Déčku Liberec, kurzy motivačních rozhovorů a práce s klienty s psychickými poruchami.
V současnosti pracuji jako psycholog a terapeut v centru včasné pomoci Nákel, kde se zaměřujeme na práci s adolescenty a mladými lidmi od 12 do 26 let. Zároveň působím jako garant psychologického poradenství pro společnost Chytrá péče, s.r.o.
Dříve jsem pracoval na pozici kontaktního pracovníka pro NZDM Klub Cesta v Říčanech. Jako psycholog pak, mimo jiné, na Klinice Adiktologie VFN, v psychoterapeutickém centru Modré Dveře Říčany a Olivově dětské léčebně.
Ve své práci jsme zvyklý pracovat jak individuálně, tak skupinově, tváří v tvář, nebo v on-line prostředí. Ačkoliv se většinou setkávám s tou částí populace, kterou trápí psychické problémy a s tím spojené diagnózy, terapii vnímám jako nástroj k poznání sebe-sama a to zdaleka ne jen pro ty, kteří potřebují pomoc zdravotnické povahy.
Kognitivně-behaviorální terapie je terapeutický přístup, který nám pomáhá porozumět tomu jak přemýšlíme o světu, o okolí kolem nás, o nás samotných. Jak vše chápeme potom ovlivňuje nás samé a naše jednání. Terapie vychází z kombinace kognitivní a behaviorální psychoterapie. Behaviorální psychoterapie se rozvinula z experimentální psychologie, jenž se zabývá studiem procesů učení. Poruchy chování jsou zde chápány především jako naučené reakce. Kognitivní psychoterapie se soustřeďuje na poznávací procesy, a to především myšlení.
Spojením obou směrů vzniká terapeutický přístup. Tato terapie vychází z předpokladu, že u většiny psychických problémů dojde ke zlepšení tím, že se identifikují a změní chybné a porušené představy, myšlenky a chování. Lidé trpící depresemi mají sklon vysvětlovat si všechna fakta ve svůj neprospěch. Úzkostní lidé zas mají tendenci hledět do budoucnosti s obavami a ti, kdo mají nízké vědomí vlastní hodnoty, přeceňují úspěchy druhých a podceňují své vlastní. Tato terapie učí lidi rozpoznávat a měnit nezdravé zvyky v myšlení, což se pak pozitivně odrazí v jejich chování.